čtvrtek 19. dubna 2012

Svoboda posměchu


"Tématem týdne je svoboda slova. No, Maruš, o tom bys mohla taky něco napsat, ty přece umíš tak pěkně mluvit." A Maruš napíše. Pak napíše taky Pepa, Karel, Lojza a Božidara, aby bylo všem jasné, jak jim není lhostejné, že jim dnešní ošlivá zlá společnost ubírat možnost vyjadřovat se a že každopádně nesouhlasí s nynějším vedením státu. Taky nezapomenou dodat, že jsme všichni utlačovaní, kapitalismus nás požírá, komunismus nás samozřejmě požíral ještě víc a je dobře, že máme u nás v malebné české kotlině tolik altruistů, kteří na toto téma něco napíšou, protože to přece vede k lepší informovanosti naší mládeže a vůbec, proč že už to neběžíme někam zvonit klíčema?
Už jenom to, že blog.cz vypíše téma týdne "Svoboda slova" se dostáváme do situace, kdy je nám všem jasné, že se rádoby politické články začnou množit jak krysy a stejně jako krysy začnou požírat kyberprostor svou nesnesitelnou, nezajímavou a ukecanou četností. V ten moment přicházím já, s ukecaným článkem s rádoby politicky laděným úvodem a v duchu se trochu vysmívám, trochu se zajímám a ze všeho nejvíc se nudím jednotvárností, která nás všechny postihla.
Už jen to, že ani o samotném tématu svobody slova nemáme co říct, krom toho, že stále omíláme desítky let staré vzpomínky na totalitu, přenášené z generace na generaci mě trochu zaráží. Proto mi v hlavě vyvstává otázka: Chceme my vůbec mluvit? Kolik vlastních názorů jsme v životě veřejně prezentovali aniž bychom k tomu byli vedeni? Kolikrát jsme se snažili někoho předvědčit, že náš názor nejen dává smysl, ale je i cestou k úspěchu? Skutečně jsme se někdy snažili podívat se na sebe jako na tvora, který nejen má možnost volby, ale tuto možnost skutečně využívá? Svoboda slova totiž existuje vždycky, v jakýchkoliv podmínkách, každém režimu a každé éře. Problém je v tom, že jen málokdo je ohcoten za svoje názory nést zodpovědnost.
Maruš tuhle povídala, že se jí to tady celé nelíbí a že spějeme do záhuby. Božka taky povídala, že ten její už nevydělává tolik, co vydělával. Ještě že si na to dámy můžeme svobodně postěžovat.


Žádné komentáře:

Okomentovat