Spát, jako nikdy.
Ve vlnách medu město uvadá.
Stočení v důlcích
v podkoleních jamkách,
lepivých platech bonboniéry,
Slunce vyplavené z vlastní sféry
rozlité ložnicemi.
Vrávoráme k postelím.
Sucho a vlhko
A všichni jak krychle másla,
co sedí lidstvu na hlavách,
tečeme ulicí.
Žádné komentáře:
Okomentovat