Ty, bůžek násilných něžností
týráš mě k bezvědomí
všechny mý sny
naplněný tvýma očima
na čele ti prýští
krůpěje královsského inkoustu
a já
ještě pořád
neumím léči stigmata
zatím
někdy mě napadá
když se probouzím s křikem
jestli si někdy ještě vzpomeneš
že jsme tu jednou
stáli nazí
se všemi svršky na svých místech
ty, bůžek násilných šepotů
slíbils mi věčné ticho
slibils mi
věčnou pietu
zatím ještě neumím léšit stigmata
ticho je tichem echa
pieta truchlí za živé
sobota 30. července 2016
pátek 29. července 2016
Voltumna
uhnízdi se ve mě
ještě jednou, naposled
schovej se do mých záhybů
budu ti zpívat na rozloučenou
s každou další křečí
další nota
s každou další notou
kousek prvotního hříchu
uhnízdi se ve mě
ještě na chvíli
budu ti zpívat
ukolébavku
ještě na chvíli
obejmi mě zevnitř
s další notou
už musíš odejít
ještě jednou, naposled
schovej se do mých záhybů
budu ti zpívat na rozloučenou
s každou další křečí
další nota
s každou další notou
kousek prvotního hříchu
uhnízdi se ve mě
ještě na chvíli
budu ti zpívat
ukolébavku
ještě na chvíli
obejmi mě zevnitř
s další notou
už musíš odejít
úterý 26. července 2016
Vstává do ranní rosy
vůně mýdla a fuchsií
hebké prameny vlasů
zkrotit, když koně života se plaší
smutek vyprázdněného lůna
zaplněn růží na rty
důmyslná iluze čistoty
důmyslná iluze klidu
v zamlženém zrcadle
vstává do mokrých stop
před vanou
kajalovou tužkou
vykonturovaná maska
pokerového hráče
důmyslná iluze lhostejnosti
důmyslný převlek vraha
vstává do krvavé lhostejnosti
monotonních kroků
s kudlou
důmyslná iluze nevinnosti
vůně mýdla a fuchsií
hebké prameny vlasů
zkrotit, když koně života se plaší
smutek vyprázdněného lůna
zaplněn růží na rty
důmyslná iluze čistoty
důmyslná iluze klidu
v zamlženém zrcadle
vstává do mokrých stop
před vanou
kajalovou tužkou
vykonturovaná maska
pokerového hráče
důmyslná iluze lhostejnosti
důmyslný převlek vraha
vstává do krvavé lhostejnosti
monotonních kroků
s kudlou
důmyslná iluze nevinnosti
neděle 24. července 2016
Marabu
kde vyschlo koryto
že odmítá
osení radosti
lány a lány
potenciálně
zralých klasů
poslední dny
a pak
červené zobáky
vyklovou naplněná hnízda
slepý a unavený
marabu
snáší se spravedlivě
nad ještě žijící
mršinou
že odmítá
osení radosti
lány a lány
potenciálně
zralých klasů
poslední dny
a pak
červené zobáky
vyklovou naplněná hnízda
slepý a unavený
marabu
snáší se spravedlivě
nad ještě žijící
mršinou
úterý 19. července 2016
Tvé štěstí, můj bič
tvé štěstí
můj bič
stejný náhodný shluk
pomatených buněk
za jejichž záchovu se denně modlím
stejný náhodný shluk
krvavá šmouha
na prostěradle
tvůj bič
moje vykoupení
tvoje vražda
můj bič
stejný náhodný shluk
pomatených buněk
za jejichž záchovu se denně modlím
stejný náhodný shluk
krvavá šmouha
na prostěradle
tvůj bič
moje vykoupení
tvoje vražda
neděle 17. července 2016
Tvůj hlas
i když tu dávno nejsi
tvůj hlas mě stále budí z polospánku
svolává ke stolu milované
usnesení dobroty srdce
podepsané všemi přítomnými stranami
tvůj hlas mě stále budí
těsně než jejich černé ruce
dostihnou prchající
konečky vlasů
tvůj hlas
věčný hlas věčnosti
stále mě budí ze polospánku
tvůj hlas mě stále budí z polospánku
svolává ke stolu milované
usnesení dobroty srdce
podepsané všemi přítomnými stranami
tvůj hlas mě stále budí
těsně než jejich černé ruce
dostihnou prchající
konečky vlasů
tvůj hlas
věčný hlas věčnosti
stále mě budí ze polospánku
úterý 12. července 2016
nazí
omyj mi studenej pot z čela
v přítmí pokoje nepoznáš
jestli prýští
touhou
hrůzou
nebo obojím
v přítmí
stínidla lamp
pilují hroty
zahlazují stopy po smyslu
proč jsme tady
nazí
proč jsme tu stažení z kůží
v přítmí pokoje nepoznáš
jestli prýští
touhou
hrůzou
nebo obojím
v přítmí
stínidla lamp
pilují hroty
zahlazují stopy po smyslu
proč jsme tady
nazí
proč jsme tu stažení z kůží
středa 6. července 2016
krabička s borůvkami
krabička vzpomínek
obrazy léta
udeří o tváře
pod příkrovem borovic
vůně jehličí
bílý písek mezi prsty
křupe, když běžíš
vlny večerního jezera
lepkavá
čokoládová zmrzlina
krabička s borůvkami
krabička zrnitých negativů
najednou
bójky se potápějí
racci křičí radostí
a nahé dítě
s roztaženýma rukama
skáče z Jarmiliny skály
krabička vzpomínek
obrazy léta
udeří o tváře
pod příkrovem borovic
vůně jehličí
bílý písek mezi prsty
křupe, když běžíš
vlny večerního jezera
lepkavá
čokoládová zmrzlina
krabička s borůvkami
krabička zrnitých negativů
najednou
bójky se potápějí
racci křičí radostí
a nahé dítě
s roztaženýma rukama
skáče z Jarmiliny skály
úterý 5. července 2016
přerod
klasy vzrostlého léta
bledá stehna pod plátnem
vlasy
dlouhé jako vlečka
vlní se v rytmu boků
krok
jistější než skála
krok
měkčí než satén
pod bosými chodidly
zemřela sestra učnice
a z její mrtvé schránky
krok
jistější než skála
vlasy
dlouhé jako vlečka
vrytmu boků
tiše, jako kočka
našlapuje velekněžka
bledá stehna pod plátnem
vlasy
dlouhé jako vlečka
vlní se v rytmu boků
krok
jistější než skála
krok
měkčí než satén
pod bosými chodidly
zemřela sestra učnice
a z její mrtvé schránky
krok
jistější než skála
vlasy
dlouhé jako vlečka
vrytmu boků
tiše, jako kočka
našlapuje velekněžka
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)