sobota 30. července 2016

Pieta

Ty, bůžek násilných něžností
týráš mě k bezvědomí
všechny mý sny
naplněný tvýma očima
na čele ti prýští
krůpěje královsského inkoustu
a já
ještě pořád
neumím léči stigmata

zatím

někdy mě napadá
když se probouzím s křikem
jestli si někdy ještě vzpomeneš
že jsme tu jednou
stáli nazí
se všemi svršky na svých místech
ty, bůžek násilných šepotů
slíbils mi věčné ticho

slibils mi
věčnou pietu

zatím ještě neumím léšit stigmata
ticho je tichem echa
pieta truchlí za živé




pátek 29. července 2016

Voltumna

uhnízdi se ve mě
ještě jednou, naposled
schovej se do mých záhybů
budu ti zpívat na rozloučenou
s každou další křečí
další nota
s každou další notou
kousek prvotního hříchu

uhnízdi se ve mě
ještě na chvíli
budu ti zpívat
ukolébavku

ještě na chvíli
obejmi mě zevnitř
s další notou
už musíš odejít



úterý 26. července 2016

Vstává do ranní rosy
vůně mýdla a fuchsií
hebké prameny vlasů
zkrotit, když koně života se plaší
smutek vyprázdněného lůna
zaplněn růží na rty

důmyslná iluze čistoty
důmyslná iluze klidu
v zamlženém zrcadle

vstává do mokrých stop
před vanou
kajalovou tužkou
vykonturovaná maska
pokerového hráče

důmyslná iluze lhostejnosti
důmyslný převlek vraha

vstává do krvavé lhostejnosti
monotonních kroků
s kudlou

důmyslná iluze nevinnosti

neděle 24. července 2016

Marabu

kde vyschlo koryto
že odmítá
osení radosti
lány a lány
potenciálně
zralých klasů

poslední dny
a pak
červené zobáky
vyklovou naplněná hnízda

slepý a unavený
marabu
snáší se spravedlivě
nad ještě žijící
mršinou

úterý 19. července 2016

Tvé štěstí, můj bič

tvé štěstí
můj bič
stejný náhodný shluk
pomatených buněk
za jejichž záchovu se denně modlím
stejný náhodný shluk
krvavá šmouha
na prostěradle

tvůj bič
moje vykoupení
tvoje vražda

neděle 17. července 2016

Tvůj hlas

i když tu dávno nejsi
tvůj hlas mě stále budí z polospánku
svolává ke stolu milované
usnesení dobroty srdce
podepsané všemi přítomnými stranami

tvůj hlas mě stále budí
těsně než jejich černé ruce
dostihnou prchající
konečky vlasů

tvůj hlas
věčný hlas věčnosti
stále mě budí ze polospánku

úterý 12. července 2016

nazí

omyj mi studenej pot z čela
v přítmí pokoje nepoznáš
jestli prýští
touhou
hrůzou
nebo obojím

v přítmí
stínidla lamp
pilují hroty
zahlazují stopy po smyslu

proč jsme tady
nazí
proč jsme tu stažení z kůží



středa 6. července 2016

krabička s borůvkami
krabička vzpomínek
obrazy léta
udeří o tváře

pod příkrovem borovic
vůně jehličí
bílý písek mezi prsty
křupe, když běžíš
vlny večerního jezera
lepkavá
čokoládová zmrzlina

krabička s borůvkami
krabička zrnitých negativů
najednou
bójky se potápějí
racci křičí radostí
a nahé dítě
s roztaženýma rukama
skáče z Jarmiliny skály







úterý 5. července 2016

přerod

klasy vzrostlého léta
bledá stehna pod plátnem
vlasy
dlouhé jako vlečka
vlní se v rytmu boků

krok
jistější než skála
krok
měkčí než satén

pod bosými chodidly
zemřela sestra učnice

a z její mrtvé schránky
krok
jistější než skála
vlasy
dlouhé jako vlečka
vrytmu boků
tiše, jako kočka
našlapuje velekněžka






jizvou po autonehodě
ve tváři modelky
komická vedlejší postava
v Shakespearově dramatu
ukřičená sova
nočních přešlapů
mizerný prozaik
překvapený básník

ale
když mě objímáš
najednou mi na křídlech
rostou křídla
všechny chyby
sepisují alibi