Zřejmě

Zřejmě jsi zapomněl
s jakou lehkostí
před sebou odkládáme svršky

zapomněl zřejmě,
že prsty v mých vlasech
jsou samozřejmé
a jak neslyšný,
ve své přirozenosti
je ohlušující křik
brzce ranních návratů k vědomí

zapomněl
že jsi mě, zřejmě,
ne nutně v tomto pořadí

po léta učil
lásce
nenávisti
a přátelství

že pro tebe po kapsách
pořád nosím tvůj vlastní teplý důlek
pro každou
z mých aktuálních postelí

ve zřejmosti okolností
musíš přece tušit
že nad tebou zavírám
už tak příliš přimhouřené oči

zřejmě jsi zapomněl
že nikdy nemůžeš
zapomenout