Potkal jich mnoho
v lesích,
loukách,
nádherná stvoření ze světla a slámy
Potkal jich mnoho,
z břehů řek
vztahovaly po něm ruce
narcisy
bezbřehé lásky
slibovaly mu letní vítr v trávě
noční oheň ve vánici
naivní zákoutí starých obrazů
a jejich ještě naivnější
upřímnost
nádherná stvoření
beze jmen
s pravými úsměvy
vlasy ze záře ¨
severky
šíje laní a prsty druidů
tak proč
přichází na zpřelámaný práh
ušpinit to, co zbylo čisté
proč klopýtá
přes kořeny spálené žhářem
proč mi pod nohama zhasíná
polární záře
Žádné komentáře:
Okomentovat