Nevim co říct, protože všechno už bylo řečeno. Neni o čem mluvit.
Za kuchyňským stolem prázdný židle. Zakazuju si vzpomínat. Zakazuju si to tak často, že se místo vzpomínek zaobírám jenom zapomínáním. Kde mám dno a kde mám strop? Pod nohama mi utíkají spáry chodníku a mizí, další se objevujou přede mnou a já nevim kam směřuju, nevím odkud přicházim a snažím se sama sobě namluvit, že mě to zajímá.
Mlha přede mnou, mlha za mnou. Rozevři náruč, snad se vyčasí. Na hodiny. Minuty. Stačila by mi vteřina čista a pořádku. Klidu a jasna.
I search for you in deepest waters. I look for you under the leaves of ferns, hidden in deep, deep green. Odd, tired and dove-gray.
Žádné komentáře:
Okomentovat