pondělí 14. května 2012

Anděl


Prší, kdysi dávno.
Na hlavu mi v kapkách
padá anděl strážný.
Velkýma hnědýma očima dívá se, jak stárnu.
Svírám celou dlaň, kolem jediného prstu,
A musím utíkat, abych stíhala ho v chůzi.

Prší, teď a tady.
Na hlavu mi v kapkách
padá prázdný déšť.
A slepé hnědé oči, už dlouho bloudí, mlčí
Však stejně svírám dlaň, kolem zmrzlých prstů
stále chci utíkat, abych stíhala ho v chůzi
směrem k minulosti.

23. srpna 2011

2 komentáře:

  1. vážne pekné, emotívne.. budú ďalšie?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Už je jich tu asi třicet, co bys řekla?

      Vymazat