Psí

Někdy, když klidně oddechuje u mých nohou a měkké vějíře se zvedají a zas klesají, zlatá hladina moře, musím myslet na to, kolik nám ještě zbývá společného času.

Někdy, když mě ráno budí, dýchá mi do obličeje, beru jeho hlavu do dlaní.V rukách mi potom zůstávají stříbrné paprsky stáří.

Někdy, když je venku zima, pomalu zvedá rozbolavělé kosti, opatrně se protahuje a jen s nechutí míří ke dveřím, svléknu si kabát a nechám ho, aby se zas pohodlně položil.

Někdy, když projdu kolem, zatímco tvrdě spí, zastaví mě vlna paniky, padám k němu na kolena a nořím prsty do srsti, abych se ujistila, že je ještě teplá.

Někdy je den dnem jenom kvůli němu a tisíce dní bez něj budou dlouhá, moc dlouhá doba.

Morová rána

Ráno i večer
zornice rozostřené tmou
těžká melasa
sedá do plicních sklípků
jako kuřák rakovinu
vdechuju tě z příšeří

nejdeš vykašlat
a nejdeš umlčet
ani rozpustit
v třezalkovým čaji

ráno i večer
rozostředná vzpomínka
podivně sterilní
sputum tuberkulózního pacienta

Podzim

Nejpomíjivější konstanta
na chvíli a na pořád
vzduch kypí tlícím listím
a

asketické stromy

jogíni podzimních podvečerů
odráží své barvy v tobě
a ty zas ve mně

nejpomíjivější
šestinohá konstanta

Strana je prázdná a Rubikova kostka

poskládaná

jak ručníky v dokonale

provoněné skříni

utrápená mlčí 

a zmatená

usedá do první lavice

strana je prázdná

a ze sbírek

sladkobolných básníků

sypou se slova jako kapání do polévky

změněná v potravu teď sytí

a zahřívají

strana je prázdná stejně tak

jak srdce naplněné

strana je prázdná

díky

Bože

Věční

Uvnitř mrtvé zákoutí
vyhrazené pouze pro Tebe
houpací křeslo
zející tlustou nepřítomností

dnes už neuvěří ani kněží
že místo té nudné
korpulentní dámy
sedávala čistá láska

místo ní
dávno zapomenuté
vzpomínky na dokonalé štěstí

Neposlouchej
stejně šeptám moc tiše
než abys uslyšel
má
nejhlubší vyznání

nedívej se
stejně jsem téměř průsvitná

má duše
má tisíc oken
ani do jednoho z nich
už tě nikdy
nenapadne nahlédnout

Páteční

Špatná pleť
a špatná karma
den prázdný
půlkruh po šálku

za horizontem
krvavá obruč
cirkusové tanečnice
zapadá jak
poslední kapka
zvětralých chyb

špatná pleť
a trpká káva
za horizontem
prázdný půlkruh